A zase v práci - to bylo v dobách, kdy jsem se ještě živil poctivě. Fotka pořízena asi před půl rokem (červenec 2007).
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Záhlaví stránek

 

VCC Praha (Veteran Car Club Praha)

Veteránské hnutí a VCC Praha

Československý průmysl se ještě nestačil vzpamatovat z ran druhé světové války a už tu byla vláda jedné strany, odmítnutí Marschalova plánu, RVHP, výroba se měřila na tuny a kilowatthodiny. Ještě v padesátých letech se nenakupovalo, ale shánělo – pračky, pomeranče, ledničky, boty, maso na svíčkovou a také motorová vozidla. Žádný div, že se na silnicích pohybovala vozidla vyrobená před válkou, mnohá třicet i více roků stará – a nikdo si jich příliš nevážil. V šedesátých letech se situace jen pomalu začínala měnit. My dříve narození si ještě pamatujeme na několikadenní fronty na zápis do pořadníku na koupi Octavie nebo Wartburga, kdo měl bony, mohl v Tuzexu zakoupit Simcu, Renaulta nebo Cortinu, pomáhali i správní známí na správných místech.
Autoklub republiky Československé byl jako buržoazní organizace zrušen, nahradil ho Automotoklub, součást neskrývaně militantní organizace s výstižným názvem Svaz pro spolupráci s armádou. Zapomínalo se na rozvinutý automobilový průmysl i na mezinárodní úspěchy před válkou.
Majitelé vozidel se sdružovali do značkových klubů Svazarmu, servis neexistoval, a tak si členové klubů vyměňovali zkušenosti s údržbou i díly ze zrušených vozů, pořádali soutěže, do kterých tu a tam zařadili hod granátem nebo orientaci podle azimutu. Svazarm to vítal, dalo se to vykázat jako činnost důležitá pro zvýšení obranyschopnosti. Kluby měly úřední název „XX. základní organizace Svazarmu”.
Musím přiznat, že jednu výhodu ta doba měla: starých vozidel byl dostatek, za přijatelnou cenu si je kupovali mladí, jezdili na výlety, zkoušeli závodit. Čas od času se objevily velmi vzácné značky. Vznikaly nové kluby více zaměřené na historii, členové hledali kontakty na pamětníky, podle starých vzorů se jezdily soutěže, různé předháňky na stadionech, do vrchu. Vozy i motocykly se většinou používaly i pro běžný denní provoz, renovace byla pojem zatím neznámý, ke startu se obvykle jezdilo po ose. Veteránské hnutí u nás vznikalo pomalu a neorganizovaně, pravděpodobně ho povzbudily filmy „Dědeček automobil“ a anglická „Genevieve.“
O navázání na předválečnou činnost i o uchování historie se snažila skupina bývalých závodníků, funkcionářů Autoklubu i jiných osobností známých v motorismu před válkou. Pro většinu z nich bylo členství ve Svazarmu nepřijatelné, v určité době existovali jako Klub historických vozidel při Vědecko-technické společnosti.
Rok 1967 přinesl uvolnění. Kromě jiného schůze motoristů v paláci Lucerna žádala obnovení Autoklubu republiky Československé a zdálo se, že jeho součástí by se mohly stát současně zakládané Veteran Car Cluby.
Veteran Car Club Praha založila 7. 11. 1967 skupina 14 sběratelů a obdivovatelů značky “Z”, která existovala při Autodružstvu Praha. Předsedou se stal Václav Kafka starší, osobnost známá mezi mladými i staršími. S klubem spolupracovali a radili bývalí závodníci, kteří později založili Svaz závodníků veteránů. Byli to např. Jindřich Knapp, Jaroslav Smažík, Bohumil Turek, Zdeněk Trejbal, Václav Hovorka, Jaroslav Hausmann, Karel Dohnal přivedl Elišku Junkovou.
Srpen 1968 pohřbil všechny naděje, Veteran Car Cluby se zase staly základními organizacemi Svazarmu. Navzdory tomu byl jako nadřazená organizace ustaven Veteran Car Club Československé republiky.
Hned po svém založení uspořádal VCC Praha v PKOJF (pro mladší Park kultury a oddechu Julia Fučíka, dnes pražské Výstaviště) velkou výstavu historických vozidel „Veteran Salon“. Šedesáté výročí prvního startu závodu Zbraslav-Jíloviště v roce 1968 bylo příležitostí k jeho uspořádání pro historická vozidla. Známé Andělské schody a kopec Cukrák nahradila nová rychlostní komunikace, proto musela být trať ukončena za obcí Baně. V roce 1970 se na paměť závodu 1000 mil Československých jel na polovině původní trati, tedy Praha – Bratislava a zpět, závod historických vozidel. První tři ročníky se jely jako závod, nonstop, na otevřené trati, za plného provozu. Mezi pamětníky se dodnes vyprávějí historky o jízdě Ing. Jáji Hausmanna na MG, o převráceném BMW Tomáše Hyana i mnohé jiné.
Přibývá organizační práce, spolupracuje se s ostatními kluby, VCC ČR je mezi zakládajícími členy FIVA. Díky trpělivému vyjednávání Ing. Jaroslava Hrdinky Dopravní inspektorát v Praze půjčuje jednorázově, na doporučení klubu, převozní poznávací značky. Pro trvalejší charakter těchto značek je třeba stanovit podmínky pro testování, vyškolit testační komise, vytvořit formuláře, průkazy, evidenci. Svazarm činnost Veteran Car Clubů příliš neomezuje, ale vyžaduje zprávy, účast na schůzích, sběr surovin, zase se musí zvyšovat obranyschopnost, vítané jsou akce pořádané k oslavě socialistických výročí, ubývá čas na závodění.
Ubíhají sedmdesátá a osmdesátá léta, historická vozidla se stávají vzácnějšími a zranitelnějšími, stoupá hustota i rychlost provozu, mění se silniční síť a Veřejná bezpečnost už dávno zakázala pořádání závodů na běžných komunikacích. Zbraslav- -Jíloviště historických vozidel i Vzpomínková jízda 1000 mil jsou pravidelnou součástí sportovního kalendáře, jen pravidla se změnila, Zbraslav se jezdí jako jízda pravidelnosti, Vzpomínková jízda 1000 mil jako rallye. K nim přibývá ještě Soutěž elegance historických vozidel v Roztokách. První ročník se konal při příležitosti výstavy obrazů Kamila Lhotáka v roce 1979. Podle možností jsou pořádány výstavy veteránů na Štvanici, v NTM, na výstavišti, v parku zámku v Tróji, i jinde. Mladší členové klubu zorganizovali několikrát jízdu Praha – Bratislava a zpět
Hlásí se noví členové, někteří zase odcházejí, ale jádro klubu zůstává a počet členů stoupá od počátečních čtrnácti, přes 116 v roce 1971, až k šesti stům platících na konci roku 2007.
V průběhu let členové klubu navzdory organizačním potížím uskutečnili zahraniční výpravy k Autosalonu do Paříže, na Polární kruh, na Kavkaz, na Aljašku, do Vancouveru, zúčastnili se Rallye Montre Carlo a Mille Miglia.
Historická vozidla už se renovují, většinou vlastníma rukama a za pomoci přátel, kvalita renovací stoupá. V jednání s Dopravním inspektorátem pokračují Ing. Kafka a Ing. Národa, úspěch přichází po dvaceti letech, kdy testovaná historická vozidla dostávají zvláštní poznávací značky trvale manipulační. První předseda VCC Praha Václav Kafka ještě slyší zvonění klíčů na Letné, ale brzy odjíždí na rallye, ze které není návratu. Novým předsedou se stává jeho syn Ing. Václav Kafka.
V prosinci 1989 se Veteran Car Club Praha společně s Veteran Car Clubem Československé republiky hlásí k obnovenému Autoklubu republiky Československé. Autoklub, jeho existence, bývalí členové, znak, budova v Opletalově ulici, to je všechno historie, které si vážíme a která nás zavazuje. Při obnově Autoklubu spolupracuje Ing. Pavel Národa.
Začátek devadesátých let přinesl nové možnosti, někteří majitelé historických vozidel mají najednou jiné starosti – budují si existenci, zakládají podniky. Roztoky, Míle i Zbraslav se pořádají každý rok, ale účast je menší. Teprve za několik let se bývalí fandové vrací a přibývají noví. Historická vozidla už nejsou jen hranaté limuzíny na loukotích nebo sporťáky na drátěných kolech s krásně protaženými blatníky, věku veteránů dosáhla vozidla, která pamatujeme jako žhavé novinky, současně se dovážejí americké křídlaté křižníky i anglická klasika, Jaguáry, MG a podobné, sbírá se vojenská technika.
Na Všeobecné Československé výstavě v roce 1991 zaplnila vozidla našich členů dva Křižíkovy pavilony. Z Pražské Veteran Rallye se stal mezinárodní podnik s vysokou společenskou úrovní. Střediskem byly postupně hotely Mövenpick, S. E. N v Senohrabech, Floret v Průhonicích.
Přibývají nové kluby, sdružují se podle zaměření i oblastí a ustavuje se Federace klubů historických vozidel České republiky. Její součástí jsou Český klub historických vozidel, Asociace klubů historických vozidel ČR, Unie historické vojenské a užitkové techniky ČR, Asociace klubů amerických vozidel ČR. Veteran Car Club České republiky a v něm řada regionálních Veteran Car Clubů se stávají součástí Federace na jaře 2001, iniciativa přišla od Veteran Car Clubu Praha.
Po dlouhém jednání s ministerstvem dopravy a spojů a ve spolupráci s ostatními kluby jsou v roce 2001 aktualizována pravidla pro zapůjčování registračních značek pro historická vozidla.
Předseda VCC Praha Ing. Václav Kafka prohrál svůj závod se zákeřnou nemocí, zemřel 9. 12. 2004. Jednomyslným rozhodnutím výboru se jeho nástupcem stal jeho syn Václav Kafka, toho jména už třetí.
Ve třetím tisíciletí dále stoupá zájem o historická vozidla. Existují firmy, které provádějí renovace a vyrábějí repliky důležitých dílů. Mezi dováženými vozidly jsou unikáty 100 let staré nebo dochované jen v několika málo kusech. Počet účastníků Soutěže elegance i Mezinárodního závodu do vrchu však už překročil možnosti pořadatelů a bylo nutné jej omezit, současně se podařilo zachovat rozmanitost vozidel. Stále platí, že na Soutěži elegance v Roztokách je každý rok představeno několik čerstvě renovovaných nebo vzácných nově dovezených vozidel.
Pražská Veteran Rallye opustila čtyřhvězdičkové hotely, změnili jsme jí na pohodový podnik pro členy. Důležitá je krásná krajina, silnice bez velkého provozu a hotely s atmosférou. Incheba poskytuje každý rok prostor pro vystavení historických vozidel při Autoshow Praha.
Členové VCC Praha se zúčastňují různých podniků pro historická vozidla v zahraničí, v roce 2000 se dvojice s vozem Škoda Popular rok výroby 1939 vypravila na Saharu, v roce 2006 členové VCC Praha získali na závodě Le Mans Classic s vozem Škoda 1101 Sport 15. místo ze 70 startujících, v letošním roce se stejným vozem skončili na GP MONACO HISTORIQUE 2008 na 1. místě v kategorii, další náš člen projel v doprovodném voze část trati závodu Peking – Paříž. Ke třem pravidelně pořádaným podnikům přibyla v roce 2005 ještě Svatováclaská jízda, vzpomínka na předsedu Ing. Václava Kafku spojená s rozloučením se se sezonou. Nejnovější je Veterán piknik. První ročník jsme uspořádali v parku v Dolních Počernicích.
V roce 2007 jsme slavili čtyřicáté výročí založení VCC Praha. Jako připomínku závodu 1000 mil Československých jsme připravili jízdu historických vozidel Praha – Bratislava, převážně po původní trati, při stanovení podmínek jsme brali v úvahu vysokou hodnotu i zranitelnost veteránů i hustotu provozu. Průjezdní kontrolu a občerstvení v restauraci „U Nedbálků“ zajistil Motor Journal, příjemný program v Bratislavě připravili kolegové z Veteran Klubu Bratislava. Mezi účastníky byla i MG UVA Magnette, se kterou 1000 mil absolvoval v roce 1935 Ing. Pohl, k dalším vzácnostem patřil Maxwell 25 Tourer z roku 1917, Fiat 501 SS rok výroby 1921, faeton Z 18 s lehkou patinou, krásná a zajímavá byla všechna vozidla. Vzpomínková jízda 1000 mil Československých byla v anketě Dědeček automobil oceněna titulem „Akce roku“.
Současně probíhala na Pražském výstavišti výstava historických vozidel. V levém křídle bylo vystaveno cca 150 vozidel od nejstarších po nejmladší, vzácnosti jako Wikov z majetku Jiřího Voskovce, Bugatti po Jiřím Šilhovi nebo unikátní Imperia byly vystaveny ve střední hale, kde dostala místo i anketa Dědeček automobil. Pravé křídlo bylo reservováno účastníkům cílové jízdy. Pověst o hodnotě a rozsahu výstavy nás dostihla v Bratislavě už v pátek večer.
Plány do budoucnosti zůstávají stále stejné: zajistit majitelům historických vozidel možnost sportovního i společenského vyžití a připomínat slavné podniky minulosti. Jednoduché, ale kolik se za tím skrývá práce a úsilí, to umějí ocenit jen kolegové stejně postižení.



Za VCC Praha Jaroslava Brutarová










Veteran Car Club Praha
Záběhlická 125/27
Praha 10
106 00

www.vccpraha.cz
email: vccpraha@vccpraha.cz